Aktuality :

První schůzka SOUTOKU se bude konat ve středu 20.1.2010 v 16,0­0 hod. v posluchárně Psychiatrické kliniky, spojená s přednáškou primáře MUDr. Tůmy Csc., na téma " Deprese a jak se jim bránit ". Samozřejmě v rámci přednášky bude prostor na dotazy ze strany posluchačů.

Dále zde zveřejňujeme

občanského sdružení SOUTOK za rok 2009.

Ve středu 11. listopadu 2009 od 16,30 hodin se koná v sídle Centra pro zdravotně postižené Královéhradeckého kraje v ulici Fráni Šrámka poslední setkání našeho sdružení SOUTOK v tomto roce 2009. Obsahem tohoto setkání bude mimo jiné také představení výroční zprávy za hospodaření v roce 2009. Pro všechny přítomné bude připraveno malé občerstvení.

Na setkání s Vámi se těšíme.

Za vedení SOUTOKU, Antonín Svoboda.

Zde si můžete stáhnout Edukační materiál , který vypracovali MUDr. Kateřina Konupčíková a MUDr. Jiří Masopust. Článek je uložen ve formátu PDF a popisuje jednoduchou formou příznaky, průběh a léčbu psychotického onemocnění.

Vedení Soutoku Vám přeje příjemné prožití letních prázdninových dní a dovolené se spoustou slunečních paprsků, které zahřejí u srdce a potěší dušičku.

Těšíme se na Vás na další schůzce po prázdninách, která se bude konat ve středu, 16. září 2009 v Centru duševního zdraví v ulici Fráni Šrámka.

Diskuse nad klíčovými situacemi – shrnutí nejdůležitějších bo­dů

Základní problémové /klíčové/ situace v životě lidí s duševní nemocí (na základě příběhů rodičů duševně nemocných) :

• Finance (nízké důchody – výše důchodů zhruba od 5.200 do 6.500Kč / měsíc)
• Práce (problém se získáním práce,problém s motivací k práci)
• Následná péče není dostatečné množství služeb a aktivit pro lidi se zkušeností s duševní nemocí (např. potřeba domů pro lidi se zkušeností s duševní nemoci s péčí o ně,obdoba penzionů či domovů důchodců)
• Volný čas (není dostatek aktivit,služeb pro lidi se zkušeností s duševní nemocí,např. centra,denní stacionáře,atp. Uživatelé sami někdy neumí se svým volným časem zacházet,jsou celé dny doma a jejich psychický stav se zhoršuje.)
• Hospitalizace problémy zejména v souvislosti s možností hospitalizace za přijatelných podmínek – zajistit alternativu za variantu, kdy odvoz probíhá za asistence policie. Podmínky v nemocnici také nejsou vždy korektní.
• Výhody pro lidi s duševní nemocí – lidé s duševní nemocí se často ocitají ve špatné finanční situaci (nízké invalidní důchody, problémy s hledáním práce,atp.). Otázka,proč by neměli mít stejné výhody jako lidé se zdravotním postižení – např. ZTP,atp.
• Odpovědnost psychiatrů za stav pacienta – problém s ošetřením pacienta – např. je v krizi, potřebuje konzultaci s psychiatrem,at­p.,ale lékař mu ji neposkytne. Následně pak pacient provede pokus o sebevraždu v důsledku zhoršení svého psychického stavu. Podobný případ – klientka se pokusila o sebevraždu, byla odvezena do nemocnice, na chirurgii, kde ji byla ošetřena zranění. Druhy den byla propuštěna. Nikdo s ní neprobral její duševní stav, nikdo se nestaral, má-li finanční prostředky na dopravu do místa bydliště,atp.
• Rekvalifikace – lidé s duševní nemocí mají nezřídka vysokošolské vzdělání. V důsledku onemocnění pak nejsou schopni svou profesi vykonávat (např. v důsledku potřeby specifických pracovních podmínek,atp.). Bylo by užitečné zajistit dostatek rekvalifikačních kurzů pro tuto cílou skupinu.
• Motivace – důležité je motivovat v rámci léčby k aktivitě, k práci, k využití volného času, atp. (např. v rámci psychologické péče – která ovšem často není, psychiatři o této možnosti často neříkají,atp.)
• Zapojení rodičů – rodiče sami cítí silnou potřebu po spolupraci s psychiatry a personálem pečujícím o jejich rodinné příslušníky. Jedním z hlavních problémů je fakt, že lékaři ani personál často nehovoří s rodinnými příslušníky o diagnoze, kterou daný jedinec má, neposkytují informace o léčbě, atp. Jako důležitou vnímají rodiče také psychologickou péči o ně samé – péče o nemocného rodinného příslušníka je náročná, proto je důležitá i odborná pomoc pro rodiče. (Péče je zároveň velkou zátěží pro vztah mezi rodiči…)

V rámci diskuse se skupina zaměřila na to ,co je významné (či problematické, nezajištěné) v jednotlivých fázích nemoci – před léčbou, během léčby, po léčbě.

A) Před léčbou

• informace, osvěta
• krizová centra
• vzdělávání o problematice duševních onemocnění (včetně středního zdravotnického personálu,poli­cie atd.)
• přiměřená informovanost zásahových jednotek
• změny v zákonech ohledně otazek týkajících se hospitalizaze jedinců

B) Při léčbě

• současná odborná péče o rodinu (psycholog, psychoterapeut)
• spolupráce s rodinou (ohledně léčby,medikace,ro­diné terapie)
• sdělení diagnózy, informace o nemoci, srozumitelná a přiměřená komunikace s klientem i rodinou
• léky (konzultace ohledně učinků léků)
• finanční dostupnost léků
• ambulantní psychiatři – vstřícnost, komunikace, spolupráce s rodiči
• psychoterapie, psychologická péče pro nemocné (mj. s účelem motivování k aktivnímu přístupu)
• sociální zajištění – důchody (přehodnocení kritérii pro získání a výši důchodu)

C) Po léčbě

• síť služeb, sociální zařízení – chráněné dílny, denní stacionáře, kontakní místa, mobilní týmy
• psycholog – služba také pro rodiče
• možnost trvalé spolupráce a péče s psychologem, psychoterapeutem – pro nemocné i rodinné příslušníky
• výhody pro duševně nemocné (ZTP!!!)
• práce přiměřeně odpovídající vzdělání
• rekvalifikační kurzy

Obecně platí, že je potřeba větší spolupráce v rámci systému psychiatrické péče – tzn. spolupráce léčebny, psychiatrického oddělení, ambulantních psychiatrů, psychologů, organizací poskytujících služby a aktivity pro lidi se zkušeností s duševní nemocí, atp.