Aktuality :

KLÍČOVÉ SITUACE V ŽIVOTĚ S DUŠEVNÍ NEMOCÍ

20 květen 2009

Diskuse nad klíčovými situacemi – shrnutí nejdůležitějších bo­dů

Základní problémové /klíčové/ situace v životě lidí s duševní nemocí (na základě příběhů rodičů duševně nemocných) :

  • Finance (nízké důchody – výše důchodů zhruba od 5.200 do 6.500Kč / měsíc)
  • Práce (problém se získáním práce,problém s motivací k práci)
  • Následná péče není dostatečné množství služeb a aktivit pro lidi se zkušeností s duševní nemocí (např. potřeba domů pro lidi se zkušeností s duševní nemoci s péčí o ně,obdoba penzionů či domovů důchodců)
  • Volný čas (není dostatek aktivit,služeb pro lidi se zkušeností s duševní nemocí,např. centra,denní stacionáře,atp. Uživatelé sami někdy neumí se svým volným časem zacházet,jsou celé dny doma a jejich psychický stav se zhoršuje.)
  • Hospitalizace problémy zejména v souvislosti s možností hospitalizace za přijatelných podmínek – zajistit alternativu za variantu, kdy odvoz probíhá za asistence policie. Podmínky v nemocnici také nejsou vždy korektní.
  • Výhody pro lidi s duševní nemocí – lidé s duševní nemocí se často ocitají ve špatné finanční situaci (nízké invalidní důchody, problémy s hledáním práce,atp.). Otázka,proč by neměli mít stejné výhody jako lidé se zdravotním postižení – např. ZTP,atp.
  • Odpovědnost psychiatrů za stav pacienta – problém s ošetřením pacienta – např. je v krizi, potřebuje konzultaci s psychiatrem,at­p.,ale lékař mu ji neposkytne. Následně pak pacient provede pokus o sebevraždu v důsledku zhoršení svého psychického stavu. Podobný případ – klientka se pokusila o sebevraždu, byla odvezena do nemocnice, na chirurgii, kde ji byla ošetřena zranění. Druhy den byla propuštěna. Nikdo s ní neprobral její duševní stav, nikdo se nestaral, má-li finanční prostředky na dopravu do místa bydliště,atp.
  • Rekvalifikace – lidé s duševní nemocí mají nezřídka vysokošolské vzdělání. V důsledku onemocnění pak nejsou schopni svou profesi vykonávat (např. v důsledku potřeby specifických pracovních podmínek,atp.). Bylo by užitečné zajistit dostatek rekvalifikačních kurzů pro tuto cílou skupinu.
  • Motivace – důležité je motivovat v rámci léčby k aktivitě, k práci, k využití volného času, atp. (např. v rámci psychologické péče – která ovšem často není, psychiatři o této možnosti často neříkají,atp.)
  • Zapojení rodičů – rodiče sami cítí silnou potřebu po spolupraci s psychiatry a personálem pečujícím o jejich rodinné příslušníky. Jedním z hlavních problémů je fakt, že lékaři ani personál často nehovoří s rodinnými příslušníky o diagnoze, kterou daný jedinec má, neposkytují informace o léčbě, atp. Jako důležitou vnímají rodiče také psychologickou péči o ně samé – péče o nemocného rodinného příslušníka je náročná, proto je důležitá i odborná pomoc pro rodiče. (Péče je zároveň velkou zátěží pro vztah mezi rodiči…)

V rámci diskuse se skupina zaměřila na to ,co je významné (či problematické, nezajištěné) v jednotlivých fázích nemoci – před léčbou, během léčby, po léčbě.

A) Před léčbou

  • informace, osvěta
  • krizová centra
  • vzdělávání o problematice duševních onemocnění (včetně středního zdravotnického personálu,poli­cie atd.)
  • přiměřená informovanost zásahových jednotek
  • změny v zákonech ohledně otazek týkajících se hospitalizaze jedinců

B) Při léčbě

  • současná odborná péče o rodinu (psycholog, psychoterapeut)
  • spolupráce s rodinou (ohledně léčby,medikace,ro­diné terapie)
  • sdělení diagnózy, informace o nemoci, srozumitelná a přiměřená komunikace s klientem i rodinou
  • léky (konzultace ohledně učinků léků)
  • finanční dostupnost léků
  • ambulantní psychiatři – vstřícnost, komunikace, spolupráce s rodiči
  • psychoterapie, psychologická péče pro nemocné (mj. s účelem motivování k aktivnímu přístupu)
  • sociální zajištění – důchody (přehodnocení kritérii pro získání a výši důchodu)

C) Po léčbě

  • síť služeb, sociální zařízení – chráněné dílny, denní stacionáře, kontakní místa, mobilní týmy
  • psycholog – služba také pro rodiče
  • možnost trvalé spolupráce a péče s psychologem, psychoterapeutem – pro nemocné i rodinné příslušníky
  • výhody pro duševně nemocné (ZTP!!!)
  • práce přiměřeně odpovídající vzdělání
  • rekvalifikační kurzy

Obecně platí, že je potřeba větší spolupráce v rámci systému psychiatrické péče – tzn. spolupráce léčebny, psychiatrického oddělení, ambulantních psychiatrů, psychologů, organizací poskytujících služby a aktivity pro lidi se zkušeností s duševní nemocí, atp.

Tomáš Jílek

---
---





Copyright © JILEKWEB, 2009